Tereza Hadrbolcova. Powered by Blogger.

Praha

Prague, Czech Republic
Snídani jsem si dala v mém oblíbeném Mistral Café. Kavárna se postupně plní a nelze se divit tomu, že 3/4 návštěvníků jsou lidé s připnutými běžeckými čísly na bundě. Stačí totiž udělat pár kroků ven z Mistralu a stojíte v centru dění dnešního pražského Sportisimo 1/2 Marathonu 2015. Letos se mezi běžce neřadím. Štafetu jsme nedomluvili, protože bychom nestihli trénovat. Dnes jsem tedy pouze fanoušek. Kolem jedenácté jdu projít davem před Rudolfinum. Jdu najít a pozdravit tátu, který jako jediný z nás běží.
Mám teď hodinu čas a nechci si znovu někam sedat. Proto jdu na metro a jedu se podívat na knížky do Luxoru. Knihkupectví je ráj. Procházím se a koukám, jaké tituly mě zaujmou. Koupila jsem si tři knížky do seznamu četby a dalších pár knížek si napsala do telefonu jako "wish list" na dobu neurčito. Vracím se zpět. Časově mi to akorát vyšlo, jak jsem chtěla. Většina běžců už je připravena ve svých startovních sektorech a já si jdu najít místo, odkud se podívám na jejich vyběhnutí. Držím Vám všem palce.!
Ikdyž ráno vůbec nevypadalo, že by se dnes slunce ukázalo, odpoledne nás příjemně překvapilo. Rozhodla jsem se v Praze ještě zůstat a udělat si procházku na Náplavku, kde jsem se dočetla, že zrovna probíhají farmářské trhy. Jednoznačně asi nejlepší věc, jakou jsem mohla udělat. Vzpoměla jsem si při tom na prodloužený víkend v Říme před dvěma lety (konkrétně na trh na Campo de' Fiori). Ikdyž je to o něco menší a méně obsáhlejší, má to i tak své kouzlo. Bydlet v Praze, tak si snad i přivstanu, abych si mohla koupit čerstvé pečivo nebo si sem jen tak mohla skočit pro čersvou zeleninu, ovoce a kytky. Neodolala jsem citronovému dortíku od Votre Plaisir, čerstvému nektaru, chlebu a jelikož je to jaro, musela jsem si koupit i tulipány, narcisky a macešky. Já vím, jsem hrozná, ale nemohla jsem je tam nechat. Konečně začíná být všechno zase barevné, to mám na jaru ráda.
 Jelikož mám ještě chvilku čas, tak jsem si sedla u Vltavy na lavičku a otevřela knížku. Musím Vám tu ocitovat něco, co se mi líbilo. ,,Potěšení ze stolování jsou pro každého člověka z každé země, z každého místa v historii nebo společnosti; mohou být součástí všech dalších našich potěšení a trvají nejdéle, aby nám dodaly útěchu, když jsme přežili to ostatní."
Nic dalšího v programu už nemám. Vracím se zpět za tátou, který už doběhl a jedeme domů.
Krásný zbytek víkendu.
T. 

No comments