Tereza Hadrbolcova. Powered by Blogger.

Praha - Káva, Jídlo, Káva, Coldplay and Beyond

Prague, Czech Republic
Než se znovu rozjedu do koutů světa prozkoumávat neprozkoumaná místa, chtěla bych se s Vámi ještě podělit o jeden článek.

V posledních dnech jsem si přála, abych se mohla rozpůlit. Potřebovala jsem zařídit několik věcí, ale zároveň jsem se chtěla podívat na nějaká místa, sednout si na kávu v nějaké dobré pražské kavárně a odpočinout si, když už mám konečně opravdu volno. S vypětím sil Vám teď sepisuji tento článek, když už se se mnou tento kolotoč zastavil. Měla bych jít spát, abych načerpala síly na zítřejší odjezdový den, ale na druhou stranu bych ještě chtěla alespoň pár minut věnovat k sepsání mého týdne. Proto jen doufám, že u toho neusnu a nevyleji tu skleničku šampaňského, která mi tu vedle stojí.

Budu stručná. Nejen z toho důvodu, že možná s největší pravděpodobností začnu usínat, ale hlavně jsem udělala pár obrázků, které vždycky zaberou spoustu místa a text se v nich potom ztrácí.
Čím tedy začít?

O víkend i v týdnu jsem si zajela na kávu do La Bohème Café. Pokud tuto kavárnu neznáte, tak Vám ji můžu jedině doporučit! Interiér je plný výzdob, které dohromady vytváří takový až vintage nádech.  Někomu by se to na první pohled mohlo zdát až kýčovité, ale mně se to opravdu líbí. Všechno mi ke všemu sedí, že bych na tomto místě vlastně vůbec nic nezměnila. Myslím, že také z určité části prostředí závisí na tom, jak jste schopni si v ten moment odpočinout a cítit se příjemně. A káva? Ta je tu také výborná. Nicméně co bych doporučila určitě zkusit, je jejich cheesecake s bílou čokoládou. Ten byl vážně bez chyby!

Sešla jsem se s kamarádkou, abychom mohly probrat veškeré věci, které se teď udály. Však to znáte, čas od času si člověk potřebuje ,,poklábosit" jen tak o něčem. Navíc když víte, že se teď na nějakou dobu zase neuvidíte. Abychom si daly něco "zdravého" k obědu, zašly jsme do Marthy's Kitchen, která je jen pár kroků od kavárny. Na doporučení dát si jeden z burgerů, které jsou tu prý známe, jsme si ani nevybíraly nic jiného z menu. Musím říct, že už chápu proč. Vážně jsem si pochutnala!
Když jsem byla v Praze jiný den, tak už to bylo jen kvůli potřebnému zařizování nějakých věcí a schůzce. Každopádně ani pak jsem si nemohla odpustit nejít se projít a někde si sednout. Proto jsem zašla opět do EMA espresso baru. Výjimečně jsem si nedala kávu, protože v tomhle horku jsem měla chuť jen na něco opravdu studeného. Přesně to splňují jejich domácí limonády. Mou oblíbenou brusinkovou bohužel neměli, ale výběrem malinové alternativy jsem neudělala vůbec špatnou věc.. a ta bageta s roast beef byl skvělý a výtěčný bonus navíc. 
Další a poslední plánovanou zastávkou byl kostel sv. Rocha, kde se nachází Galerie Miro, ve které právě probíhá výstava Coldplay and Beyond. Pro ty z Vás, kdo o tom neslyšeli, se jedná o výstavu děl Míly Fürstové, která je známá tím, že vyhrála několik cen za umění a také právě tím, že nakreslila obal alba Ghost Stories pro Coldplay. Právě tato díla jsou tu aktuálně vystavována. Na Coldplay jsem vyrůstala a stále vyrůstám, tudíž to pro mě bylo něco, na co jsem musela jít, jinak bych si to vyčítala celé léto! 
Jestli si najdete chvilku času, tak se sem rozhodně zastavte podívat. Výstava probíhá do konce srpna mám tušení. 
A zase zpátky domů.. Byla jsem sice asi jediný člověk, který v tomto počasí šel pěšky a užíval si krásu Prahy, ale co je na tom. Zkrátka jsem se v tu chvíli měla nějak moc šťastně a jízda tramvají by mi tenhle pocit asi zase rychle sebrala. Užila jsem si báječný den plný sluníčka, dobré kávy a skvělých zážitků. 
Doma na mě čekal prázdný kufr, do kterého jsem se musela pokusit zabalit věci na 14 dní. Určitě jsem to říkala už několikrát, ale vážně nejsem ten typ člověka, který by uměl balit věci. Začala jsem vybírat, co bych si mohla vzít s sebou a záhy jsem zjistila, že mám skoro prázdné skříně a na zemi se mi pomalu tvoří panelákové městečko z vyndaných věcí. O to horší je pro mě ty věci potom nějakým způsobem zredukovat. Je u mě tedy naprosto normální, že si musím projít několika fázemi, než ten kufr definitivně zavřu a řeknu si, že mám vše potřebné. Ať už je to fáze "zkus tam dát vše co můžeš" nebo depresivní fáze "už nevím, co mám dělat.. Chtěla bych vše, ale to nejde" až po finální fázi (která je zhruba po 5 hodinách stání nad kufrem) "vidíš, nakonec jsi to nějak zvládla". Jsem ráda, že jsem se k poslední fázi dopracovala i přes několik dalších věcí, které jsem při tom opět dělala a zítra už nebudu muset nic zásadního řešit. 
 
Teď už Vám chci jen popřát krásný víkend a dobrou noc. Já se budu snažit dostat se někde na internet a podělit se s Vámi o všechny mé zážitky. Můžete mě sledovat na instagramu (teresa_ha) i na snapchatu (teresa_ha), kam se asi dostanu častěji, jelikož je to jen chvilková záležitost. :-) 

Uvidíme se v Berlíně. Mějte se krásně,
T. 

No comments